close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
IN THE END, WE ONLY REGRET THE CHANCES WE DIDN'T TAKE.

Květen 2019

Nášlapné miny Erasmu

31. května 2019 v 19:14 Já na Erasmu
Spojení vztahu a Erasmu je podle mě fakt zapeklitá věc a musí se našlapovat velmi velmi opatrně. Na každém rohu, párty, festivalu, výletě čeká někdo nový a zajímavý. Já osobně jsem odjížděla úspěšně nezadaná a stejně tak se i za měsíc vrátím, ale ne všichni tady to tak mají. Za ty čtyři měsíce se u mých zahraničních kamarádů změnila spousta "statusů".

Moje brazilská kamarádka tady přijela zadaná, její přítel zůstal v Brazíliis tím, že se uvidí za půl roku. Po dvou měsících mi už povídala o novém holandském kamarádovi s výhodama, s tím že se s přítelem rozešli. Momentállně už i kamaráda s výhodama vyměnila za nového :D Jinýbrazilský kamarád odjel od přítelkyně s dohodou o volnějším vztahu, tak se tady vůbec nebojí na každé párty lehce ulítnout...možná je to trochu tou Brazílií :D

Vztah po odjezdu na Erasmus tady skončil asi polovině lidí, což je docela kruté..až tak špatné bych to nečekala. Ale za mě je to teda pochopitelné. Na druhou stranu, Lily z Kalifornie vztah vydržel, a v polovině pobytu se s přítelem sešli v Paříží (omg, cukrovka jen když mi o tom vykládala), takže tady je i důkaz, že když se che, tak to jde i přes půlku světa.

Je tady i pěkolik párů, které přijely spolu. Což je sice super cute a krásné,ale totálně se vyřadili ze všech společenských aktivit. Hned první den jsem se seznámila s Niki a Ferencem z Maďarska. S Niki chodím cvičit, jeli jsme spolu na výlet, ale nikdy nebyli na žádné oficiální erasmácké akci, jelikož jsou radši spolu jinde. Stejně tak i další pár, ty jsem viděl za celou dobu jen jednoou.

Nejzajímavější část, ale teprve přichází a to jsou ti, kteří přijeli nezadaní. Od první uvítací párty se tvořily párečky, většinou teda jen na jednu noc. Všichni tu tak nějak zastávají názor, že si to tu chtějí užít se vším všudy a jsou ohledně toho dost free. Horší to je pro ty, u kterých přeskočila jiskra a neví co dál, kór když je to mezi Američankou a Němcem, Španělem a Norkou...Pak je otázkou jestli má takový vztah vůbec cenu udržet, nebo si vážně jen užít a pak se uvidí.

Zbývá nám všem maximálně měsíc, tak jsem zvědavá, jak se to tu bude vyvíjet. Zajímá mě jaký názor na vztahy a Erasmus mají ostatní..tak si je ráda přečtu v komentářích :)

Foodporn v Dánsku

19. května 2019 v 22:46 Výlety
První, a rozhodně ne poslední, let roku 2019 je za mnou. :) S kamarádkou Tilly jsme se rozhodly udělat si prodloužený víkend v Dásnku a pozdravit Malou mořskou vílu. Ale asi tenhle článek věnuju jídlo, protože bylo top. Navíc jídlo je láska! Upřímně fakt nesnáším focení jídla, ale tady jsem udělala výjimku :D

Už se ze mě stává profík na balení mojeho 20 litrového batůžku, takže ani 5 dní na cestách nebyla velká balící výzva. Doma mi ještě k tomu zbyla celá okurka, tak jsem ji přibalila s tím, že ji v průběhu sníme. Omyl :D. Celou okurku jsem nosila 5 dní v batohu, dovezla ji nedotčenou domů a až tady jsem ji snědla. Tak snad se ji výlet líbil. Taky jste někdy takhle zbytečně tahali nějaké jídlo, aby se náhodou nezkazilo?


Aarhus je rozhodně město, které chcete v Dánsku navštívit. Hned u autobusáku je Food market, kde najdete snad všechny druhy kuchyní a taky za cenu, za kterou se tu normálně nenajíte. My si daly Sushi bowl a nic lepšího jsem asi nikdy nejedla. Celkově toto město má skvělou atmosféru, všechno jede na zajímavé alternativní pohodové vlně a co jsme slyšely, tak o zábavu tady není nouze.

Před přesunem do městečka Ry jsme další ráno musely ochutnat místní klasiku - smørrebrød. Takový víc fancy český obložený chlebíček. Já měla s vajíčkem a mini krevetkami. Ry je menší město skoro na cestě z Aarhusu zpět do Kodaně. V okolí jsou krásná jezera a kopce - "dánské hory". Tady jsme spaly přes Couchsurfing u party kamarádů, kteří se zrovna nastěhovali do nového domu. Společně jsme si uvařili "green curry" a asi až do tří ráno popíjeli dánská pivka.


Další den jsme se vrátily zpět do Kodaně. Tady jsme měly dva dny, takže první jsme moc nehrotily a šly se jen projít a najít místečko Madglad, kde za 50 DKK můžete sníst kolik chcete. Pro nás to spíš jen bylo super místo, kde si dát oběd a neutratit tolik peněz. Jelikož tady jsme ušetřily, na snídani jsme se rozhodly zajít do kavárny Grød, která je oblíbené místo s ovesnou kaší a jinými super snídaňovými láskami.



Po celodenním jsme si samozřejmě zasloužily zmrzlinu. Btw. ušly jsem 30 kilásků! Zmrzku jsme našly kousíček od Malé mořské víly, a ikdyž byla skvělá, asi to nebyl nejlepší nápad, dávad si zmrzlinu v 9°C a týden jsem potom proležela doma nemocná.

Takže pokud se chystáte do Dánska, rozhodně doporučuji tyhle místečka a ňaminy. Já doufám, že se jetšě někdy vrátím, protože 4 dny rozhodně nestačí...

Holandsko v plastovém obalu

11. května 2019 v 14:03 Já na Erasmu
Ze všech stran se na nás poslední dobou valí ekologické kampaně, konec plastu v Čechách, atd. "Buďme více jako západnější země a budeme happy a eko." Jsem v Holandsku čtvrtý měsíc a od první návštěvy obchodu vím, že tady by se měli inspirovat od nás.

Vážně stačí jedna návštěva Albertu, Lidlu nebo Aldi a hodně rychle spadnou růžové brýle. Nejenže je téměř vše zabaleno do plastového obalu, ale co vážně razí jsou všechny ty předpřipravené suroviny. Oškrábané a nakrájené brambory? Máme! Oškrábané, nakrájené a okořeněné brambory? Máme! Pytlík natrhaného salátu? Máme - chcete 100,200 nebo 500 gramový pytlík? Kostičky manga? Nebo ananasu? Nakrájené jablko? Jasný!...Protože je to tak jednodušší si koupit tenhle pytlík nebo krabičku a nestarat se o přípravu. Nemůžu mluvit za všechny příklady, ale jsem si jistá, že minimálně 2/3 těchto produktů nikde v čekých obchodech nenajdu.

Další šok přišel při prvním hovoru se slečnou, která mi pronajímá byt. "No, tady dáváme papír, sklo vždycky střádám a pak zajdu do popelnice vedle a tady je směs." Na otázku, kam dává plasty, pokrčila rameny s tím, že plasty netřídí. Stejně jako můj holandský spolubydlící. Vytvořila jsem teda tašku navíc na plasty, brzo byla plná(btw. on do ní nikdy nic nepřidal), tak jsem poprvé vešla do dvora s popelnicemi...a ouha žádná na plast! Žádná! Nakonec jsem objevila jednu asi o tři ulice dál. Ale tak hlavně, že každá ulice má všechny ostatní popelnice...

Největší zhnusení mě ale teprve čekalo. V Holandsku rádi slaví a Carnaval je jedna z největších oslav roku. Většina lidí má celý týden volno z práce, studenti nemusí do školy a všichni se spolu 5 dní v kuse opíjí navlečení do kostýmů v ulicích města a ve všech dostupných barech. Už jsem se těšila na další pěkný kelímek do sbírky, tak jako v Česku, kde asi za páďo jeden dostanete, s každým dalším pivem vám ho vymění za umytý a na konci si ho buď necháte, nebo vyměníte zpět na peníze. Žádné kelímky na zemi a trošku epší pocit u srdce...Omyl :D

Tady na to nikdo nehraje. Peníze si hezky musíte vyměnit v automatu na plastové žetony, 1 žeton = 1 pivo do plastového kelímku. Samozřejmě tady pijí třetinky => více žetonů, více kelímků. Skoro se mi až chtělo brečet, když jsem se na Carnaval vydala a už asi od tří odpoledne jsem chodila ve městě pouze po kelímcích. A to bohužel vůbec nepřikresluji...
Podobně to vypadalo i na oslavě narozenin krále Willema, tzv. Kingsday. S partou kamarádů jsem jeli do jiného města na Kingsland festival - takové jednodenní holandské Beats for love. I tady byl bohužel systém žetonů a kelímků...naštěstí tady alespoň lidé uměli používat připravené koše.

Toto je můj výkřik do tmy, páč vím, že nic nezmění. Ale třeba si uvědomíme, že od nás by se mnozí mohli leccos naučit. :)