close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
IN THE END, WE ONLY REGRET THE CHANCES WE DIDN'T TAKE.

Duben 2019

Tulipány v srdci

20. dubna 2019 v 12:24 Výlety
V Holandsku je tulipáonvá sezóna v nejepším, což znamená, že zahrady Keukenhof jsou plné návštěvníků a stejně tak okolní tulipánová pole. Minulý víkend mě navštívili rodiče, a páč kytky jsou mámina láska, vydali jsme se za tulipány samozřejmě taky. :) https://keukenhof.nl/


Keuknhof je velká zahrada zaměřená hlavně na tulipány kousek od Haagu, Leidenu a Amsterdamu. Z těchto měst se dá dojet autobusem, ale autem je to přece jen jednodušíí. Období, kdy je zahrada otevřená, záleží na počasí a stavu květin, většinou otevírá na konci března a poslední návštěvy bývají v květnu. My tam teda byli na začátku dubna. Návštěvníků i tak byly tisíce, ale naštěstí se všichni rovnoměrně rozprostřeli po zahradě, takže se to ani nezdálo. Ikdyž pohled na obří parkoviště odhaloval pravdu :D.

Ne všechny tulipány byly vykvetlé, ale zato hyacinty a narcisy byly v nejlepším. Stejně tak na polích v okolí šlo vidět, že tulipány potřebují ještě nějaký ten týden k rozkvětu :). Celá zahrada je poseta menšími záhonky s všemi možnými druhy a barvami a samozřejmě s popisky, co je co. Zahradníci tady musí být fakt hustí :D


Dále jsou tu také "pavilony", které jsou spíš obrovské skleníky zaměřené většinou na jeden druh květin. Každý pavilon má jméno po významných vládcích a členech královské rodiny a skrývá řady a řady všcech možných druhů a barevných kombinací. Tady byly vykvetlé i všechny tulipány a občas i s ostatními druhy dosahovaly ohromných velikostí. Hnojení tady jede asi taky ve velkém.


V zahradách jsme strávili snad 3 nebo 4 hodiny a byli jsme jako v totálně jiném světě. Dokonce i taťka a všichni ostatní mužští návštěvníci. Což vypovídá samo o sobě, že toto místo je kouzelné. U mě i táty vyhrál opět větrný mlýn, na terý se dokonce dalo vyjít. Odměnou byl výhled na okolní květinová pole obehnaná kanály.


Za mě je teda Keukenhof "must-see" při návštěvě Holandska na jaře. :) Cestou zpět jsme se ještě zastavili v městečku Gouda. Co je v Goudě asi ani nemusím popisovat, ze jména je to určo jasné. Co více tradičního zažít než tulipány, větrné mlýny a goudu :)


Ztracená v byrokracii - překlad rodného listu

8. dubna 2019 v 20:28 Přihláška na Erasmus
Ani na svém solotripu po Belgii jsem nebyla tak ztracená jako při všem tom papírování, co Erasmu předcházelo. A že ho bylo! Nebudu lhát, že mi několkrt hlavou neproběhlo, že se na celý Erasmus vykašlu a budu mít klid.

Největší piják mé krve a hráč na nervy byl překlad rodného listu. Ne všechny zahraniční školy toto požadují, záleží na jisté Haagské úmluvě. Na našem studijním oddělení o tomto slyšeli snad poprvé...Ale vážně mi tady v Holandsku na úřadě ten rodný list a jeho ověření kontrolovali. Člověk si řekne, že na tom nic není, ale pro mě to bylo peklo. :D Proto tady sepíšu asi nejméně bolestný postup.

JAK VYHRÁT NAD BYROKRACIÍ?
  1. Rodný list by neměl být starší než tři roky. Stačí si zajít s občankou a stovkou na matrici ve svém rodném městě(obvodu) a požádat o novou kopii. Většinou vám tento duplikát vytisknou na počkání.
  2. Potvrzení pravosti duplikátu na Magistrátu. Duplikát si poté musíte nechat razítkem potvrdit na Magistrátu, pod který matrice spadá. Bez něj vás pošlou později v Praze do háje jako mě, při mém pvním pokusu :D
  3. Kolkovací známka. Další vaše cesta bude na poštu, kde vydávají tzv. kolkovací známky. Pro další krok je opět nezbytné tuto známku v ceně 100 Kč mít.
  4. Výlet do Prahy pro APOSTILU. Po splnění předchozích tří bodů jste zachráněni před nemilými slovy paní na Ministerstvu zahraničních věci v Praze. Tady se vydává tzv Apostila, která je dalším potvrzením o pravosti vašeho rodného listu pro zahraniční cesty. K ní vám hezky nalepí kolkovací známku, kterou jste si s radostí přinesli s sebou.
První kolo byrokracie je za námi, ale zdaleka nekončí.

Apostilou ověřený rodý list je třeba přeložit do požadovaného jazyka u úředního překladatele. A poté ověřit další Apostilou a kolkovací známkou na krajském soudu, ke kterému je daný překladatel přidělen. BOOOM, výbuch hlavy za 3....2....1...Naštěstí existuje elegantní řešení, které mi ušetřilo, a vám taky ušetří spoustu slz a nervů (ikdyž penízky tak úplně ne)..PŘEKLADAČSKÁ AGENTURA. Existují agentury, které rodný list nejen přeloží, ale také rovnou zařídí i Apostilu a kolkovací známku, takže svůj rodný list dostanete svázaný s překladem a vše je ověřeno jak má.

Takže krok č.5 je najít si věrohodnou překladačskou agenturu :) Těm to bude ale nějakou dobu trvat..já si vše vyzvedla po týdnu. Tak doporučuji začít vše řešit lehce v předstihu...:)
.
.
.
A je to!

Solotrip po Belgii - Brugge

3. dubna 2019 v 10:23 Výlety
Pivo, hranolky, wafle a čokoláda...čtyři věci, které musí každý ochutnat při návštěvě Belgie. Já osobně si všechny tyto ňaminy užila nejvíce Brugge (Brugách), které byly jednou ze tří zastávek mého víkendového výletu. První zastávkou byl Gent, poté jsem se přesunula právě do Brugge a víkend jsem zakončila samozřejmě v Bruselu.

Brugge je malé a nádherné město na západu Belgie, je obklopeno řekou s pár kanály sahajícími až do historického centra. Už předem jsem si díky strýčka Googla vytipovala přibližnou trasu se všemi "must see", protože štěstí přeje připraveným ;) Jak v Ghentu, tak v Brugge mi tahle offline předpřivená mapka stačila, v Bruselu jsem, ale byla ztracená pořád. Ale v tom je i to kouzlo cestování osamotě - člověk je lehce ztracený, ale vlastně ztracený vůbec není. :) Havní je ta pohoda a klídek, žádný stres, že zavedete kamarády někam úplně jinam.


Přijela jsem vlakem kolem deváté hodiny, kdy nejspíš dojely i snad všechny cestovní skupiny, ale já narozdíl od nich nemířila do centra, ale na procházku kolem řeky. Vážně jsem za celou cestu potkala maximálě 10 lidí. Od první chvíle jsem byla jakov pohádce, kolem řeky je několik věží, brán, ale hlavně je lemovaná rozkošnými větrnými mlýny. Za mě absolutně nejlepší část celého výletu, snídaně na břehu řeky, asi po hodině z téhle procházky jsem psala domů, že už se asi nevrátím :D


Po téhle ranní procházce jsem se vydala podél kanálu do centra. Dalším místem k návštěvě je určitě muzeum čokolády ChocoStory. Nejenže už při koupi vstupenky dostanete kus čokolády, ale celou prohlídku doprovázejí malé ochutnávky zakončené i živou ukázkou výroby pralinek, opět s ochutnávkou ;) V muzeu se člověk dozví vše od původu, pěstování, výroby, složení až po všechny pozitivní účinky na tělo. Stjnou dávku informací dostanete v muzeu o hranolkách Frites museum. Na konci muzea je také mini restaurace, kde za asi 2 eura dostanete takovou porci hranolek, že je velmi velmi těžké ji dojíst -> oběd zvládnut. Pro tyto dvě muzea lze koupit levnější kombinovanou vstupenku.


Nejvyšší čas projít si historické centrum s mnoha náměstími, věžemi a dalšími menšími kanály. V centru je spousta malých hospůdek s velkým výběrem piv, a po takovém obědě je třeba se napít ;) Ochutnávka piv a exkurze po pivovaru se dá zamluvit v místním pipovaru De Halve Maan.

Ve tři hodiny jsem měla check in v hostelu Europa, který je jen trošku bokem od centra, cca 10 minut od autobusového nádraží v parku. Hostel mohu jen a jen doporučit, 4 lůžkový, čistě dámský pokoj a snídaně v ceně jsou prostě výhra.

Po menším odpočinku a dobití mobiluu jsme se vrátila do centra prozkoumat místní uličky trochu více. A taky samozřejmě vybrat nějaký z mnoha obchůdků s waflemi. Celý víkend jsem byla na waflové dietě :D každý den v jiném městě jsem si dala jinou. Doporučuju :) ˇ5ekla bych, že leoší dietku nikdo jen tak nevymyslí. Tady jsem si dala s jahodami a šlehačkou ( v Gentu jen čistě s nutelou, nejlepší wafle byly v Bruselu, kde za téměř stejnou cenu a i méně než v obou menších městech, seženete walfli s kombinací všeho - ovoce, čokoláda/karamel/nutela a šlehačka...a kdo ví co ještě).


Ňam.